Here is the summary of the book in the Czech language(via Albatros Media website) Příběh o přátelství, lásce a třech ženách, které utíkají od svých životů do samotného srdce Paříže, aby začaly znovu a lépe. Ztracena ve Francii, v cizím prostředí, mezi lidmi, kterým sotva rozumí, se Annie vzpamatovává z náhlé smrti svého manžela. Jedinou jistotou v jejím životě je dům uprostřed Paříže, ve kterém se ukrývá před světem a který láskyplně opečovává, dům provoněný jídlem, protože Annie je nejen dokonalá hospodyňka, ale také nadšená kuchařka. Za žádnou cenu se milovaného domku nechce vzdát a když jí hrozí bankrot a vystěhování, rozhodne se do svého domova přijmout nájemníky. S příslibem nových začátků v Paříži přiláká Lolu, bývalou modelku, která s dětmi prchá od manžela, a záhadnou tichou dívku Altheu. Když se k nim připojí ještě nevyzpytatelný francouzský umělec a nesnesitelný Francouz s aristokratickým chováním, životem v domě to pěkně zamíchá. Annie chtěla zachránit svůj dům, ale brzy zjistí, že ještě naléhavěji potřebují pomoc její nové nájemnice – a možná by v průběhu mohla zachránit i sebe samotnou… Corine Gantz se narodila ve Francii, kde prožila prvních dvacet let svého života. Vystudovala moderní umění na Sorbonně, pracovala v oblasti reklamy a marketingu v Paříži, San Francisku a Los Angeles. Je autorkou populárního blogu Hidden in France, při jehož psaní užívá svůj specifický smysl pro humor, když vypráví o vztazích, jídle, umění a vůbec všech věcech, jež dělají Francii Francií. Momentálně žije s manželem a dvěma syny poblíž Los Angeles. |
Skryto v Paříži
I love the cover of Hidden in Paris in the Czech language! I think it encapsulate perfectly the spirit of the novel. I want to thank moto, Jiří Chodil for the translation, the Albatros Media group and of course Renata de la Chapelle for making it all happen.
Here are some of the online sellers who carry Skryto v Paříži here, here, and here, here and here.
Here is an exerpt of the translation: Tenkrát před deseti lety, to bylo ještě v zemi cheeseburgerů a koblih s dírou uprostřed, to si Annie vůbec nelámala hlavu nad tím, co jí a co jíst bude, nebo nebude. Tehdy to dokázala, teď to ale bylo všechno úplně jinak. Teď pro ni bylo JÍDLO, ano, JÍDLO, psané přesně takhle, velikými, co největšími písmeny, vším. Myslela na jídlo, mluvila o jídle, připravovala jídlo… a přitom jaksi mimoděk nabírala další a další kilogramy, zcela nevhodné kilogramy, tedy alespoň podle pařížských standardů. Byly to dny, kdy pro ni jídlo představovalo posedlost. Například včera. To klesla na samotné dno kulinářského pekla, když si – a to na prázdný žaludek prosím! – koupila knihu Bible du Beurre. Byla to vlastně kuchařka zasvěcená jednomu jedinému – máslu. Jmenovalo se to bible másla a bible másla to opravdu byla, autor máslo miloval, rochnil se v něm a napsal na ně ódu. (str. 11) |